Co jsou parasomnie
Parasomnii u dětí a dospělých můžeme chápat jako nějaké abnormální jevy ve spánku, které nemůžeme předvídat. Tyto jevy jsou na pomezí spánku a bdělosti. Dějí se v NREM fázi, tedy v hlubokém spánku. Při parasomnii můžeme vykonávat automatické pohyby a určitým způsobem jednat, ale nad čímkoliv, co děláme, nemáme kontrolu. Přímo se to týká náměsíčnosti, nočních děsů a probouzení se zmateností. Všechny se mohou projevit u jednoho a toho samého člověka a přecházet jedna v druhou.1
Jak parasomnie vznikají
V dětském věku může občas k NREM parasomnii docházet a není to nic, co by nás mělo znepokojovat. S přibývajícím věkem by parasomnie měla ustupovat, některým dospělým ale může zůstat. Tyto obtíže vznikají narušením probouzejících mechanismů, v důsledku toho dojde k tzv. disociovanému probuzení. Příčin parasomnií spánku může být více, některé zdroje uvádějí jako jednu z hlavních stres. Parasomnie se považuje za projev poruchy koordinace biologických a psychologických procesů v organismu.2 Symptomy parasomnií závisí na jednotlivých jejích typech.
Hlavní typy parasomnie
Mezi hlavní tři typy parasomnií (NREM/REM) se řadí:
- náměsíčnost,
- noční děsy a
- probuzení se zmateností.
Řadí se sem ale i noční pomočování, skřípání zuby nebo mluvení ze spánku.
Náměsíčnost (somnambulismus)
Náměsíčnost je stav mezi spánkem a bděním. Osoby takto postižené se částečně probouzejí z hlubokého spánku ve fázi NREM, kdy tělo nespí a svaly fungují normálně. Motorický systém se tak aktivuje bez současného dosažení bdělosti a chování náměsíčného člověka je bez kontroly.
Ve stavu náměsíčnosti se člověk chová a vykonává činnosti, jako by byl v bdělém stavu. Jde především o vstávání a pohyb mimo postel, o kterých jedinec ale neví a ani si je po probuzení nepamatuje. Časté jsou projevy jako posazení se na posteli, chození po domě, vykonávání potřeb (jídlo, WC, pití..), stereotypní přemísťování věcí apod. Náměsíčný člověk přitom může, ale nemusí mít zavřené oči, ojedinělé nejsou ani mírné halucinace, kdy si myslí, že vidí něco jiného, než tam ve skutečnosti je. Zároveň je schopný, i když poněkud zmateně, komunikovat s okolím a odpovídat na otázky. Charakteristický je nepřítomný výraz obličeje a nesoustředěnost.
Náměsíčnost – porucha spánku příznaky:
- Chování připomínající bdělý stav (vstávání, pohyb mimo postel)
- Následný výpadek paměti na průběh epizody
- Posazení na posteli nebo chůze po bytě/domě
- Vykonávání běžných činností (např. jídlo, pití, použití toalety)
- Opakované či stereotypní přemisťování předmětů
- Oči mohou být během epizody otevřené i zavřené
- Možný výskyt mírných zrakových zkreslení či halucinací
- Omezená nebo zmatená komunikace s okolím
- Nepřítomný výraz a snížená míra pozornosti
Náměsíčnost u dětí
Náměsíčnost u dětí se projevuje výrazně častěji než u dospělých osob. Zhruba 30 % dětí ji totiž v době dospívání zažije alespoň jednou. Může za to pravděpodobně fakt, že náměsíčnost se vyskytuje v třetí až čtvrté fázi spánku a právě u dětí jsou tyto fáze častější a delší.
Náměsíčnost u dospělých
Náměsíčnost u dospělých je méně častá. Vliv na ni má řada faktorů. I když přesná příčina, proč se náměsíčnost projevuje, není ještě úplně prozkoumána, přesto k ní napomáhají následující faktory:
- Spánková deprivace
- Příznak jiného onemocnění
- Vyčerpání nebo extrémní vytížení
- Psychika a potlačované emoce
- Léky
- Drogy a alkohol
- Genetické faktory
- Rušivé nebo nevhodné prostředí
- Narušený denní režim
Při parasomnii léčba probíhá podle jejího daného druhu a intenzity. U náměsíčnosti během spánku dávají lékaři důraz na spánkovou hygienu. Velmi důležité je prostředí, ve kterém usínáte. Ložnice (nebo dětský pokoj) by měla být uklizená, uspořádaná, vzdušná a měla by mít přiměřenou teplotu. Z pokoje, kde spíte, odneste veškerou elektroniku, zdroje světla, které se nedají vypnout a jiné věci, které by vás v průběhu noci mohly rušit. Další důležitou součástí léčby náměsíčnosti je eliminování příčin, které ji vyvolávají. Až poté vám lékaři předepíší léky.3
Somnambulismus vs noční můra
Noční můra a náměsíčnost patří mezi poruchy spánku, ale každá se projevuje úplně jinak. Noční můra je děsivý sen, který se objevuje převážně v REM fázi spánku (často nad ránem). Náměsíčnost (somnambulismus) naopak vzniká v hlubokém non-REM spánku, obvykle v první třetině noci. Člověk může sedět na posteli, chodit po bytě nebo vykonávat jednoduché činnosti, přestože stále spí.
Noční děsy (pavor nocturnus)
Noční děsy u dětí jsou velmi časté. Až 6 % z nich si tento druh parasomnie zažije na vlastní kůži. Ani dospělým se noční děsy nevyhýbají, mívají je až 2 %. Tato parasomnie se projevuje náhlým probuzením s extrémní úzkostí, objevit se může výkřik a člověku, který děs zažívá, se zvýší tep a potí se. Postižený je dezorientovaný, nepoznává osoby, nereaguje a mluví nesrozumitelně. Po probuzení bývá zmatený a dospělí mohou být i agresivní. Děti si děsy nepamatují, dospělí mohou mít vzpomínku na sen.4 Nejsou výjimečné anii noční děsy u miminek. Léčba nočních děsů probíhá velmi podobně jako v případě náměsíčnosti.
Probuzení se zmateností (spánková opilost)
Tento druh parasomnie se také nazývá spánková opilost. Dochází při ní k náhlému probuzení. Člověk při ní reaguje zpomaleně, má problémy porozumět a postižena je i jeho krátkodobá paměť. Tento druh probuzení může způsobit zvonění telefonu, ale i onemocnění jako například angína nebo spánková apnoe. Další příčinou může být epilepsie.
U dětí se může prolínat probuzení se zmateností ve spánku s nočním děsem.5 Léčí se podobně jako výše zmíněná náměsíčnost a noční děs.
Další formy parasomnie
Mezi další formy parasomnie se řadí noční pomočování (enuréza), skřípání zuby (bruxismus) a mluvení ze spánku (somnilogie).
Enuréza neboli noční pomočování se nejčastěji vyskytuje u dětí ve věku 4 až 7 let. Častější bývá u chlapců. Jedná se o „nehody“, které jsou většinou spojeny s vnějšími rušivými podněty. Nejedná se o nemoc, ale je to spojené s odvykáním si na plenky. Děti to lze většinou odnaučit.
Bruxismus, tedy samovolné skřípání či zatínání zubů, je opakovaná aktivita žvýkacích svalů, při níž dochází k tření zubů o sebe, jejich nadměrnému tlaku nebo silnému sevření čelistí. Může se objevovat jak v průběhu dne, tak během spánku. Nejčastěji se vyskytuje u dětí, kde postihuje zhruba pětinu až třetinu populace, v dospělosti se objevuje přibližně u 8 % lidí a ve vyšším věku jeho výskyt dále klesá.
Somnilogie se objevuje až u 80 % populace. Není považována za závažnou a pokud neobtěžuje vaše okolí, nemusíte se vůbec bát. Nejčastěji trvá několik vteřin, ale jsou zaznamenány případy i 15minutové promluvy. Bývá doprovázena dalšími parasomniemi.
Rozdíl mezi parasomnií a noční můrou
Noční můra probíhá v REM spánku, kdežto většina parasomnií probíhá v NREM fázi. Například noční děs probíhá v NREM spánku. Noční můru si proto často pamatujeme nad rozdíl od nočního děsu. Stejně tak je člověk po probuzení z noční můry rychle zorientovaný a bdělý. Noční můry u dětí mohou být spojené se separační úzkostí nebo k nim dochází po nějakém ohrožujícím zážitku, který dítě dostatečně nezpracovalo. Noční můry u dospělých se objevují jako příznak PTSD, deprese, bipolární poruchy, generalizované úzkostné poruchy nebo poruch osobnosti. Je nutné dodat, že jak u dětí, tak u dospělých nemusí být spojené s ničím z výše napsaného. Například nejsou neobvyklé noční můry v těhotenství.
Noční děsy a noční můry – rozdíl
Noční můra a noční děs jsou dvě odlišné poruchy spánku. Noční můra je intenzivní, nepříjemný sen, který se objevuje převážně ve fázi REM spánku (nad ránem). Člověka většinou probudí, dokáže si sen živě vybavit a často o něm umí vyprávět. Typická je úzkost, strach nebo pocit ohrožení.
Noční děs (pavor nocturnus) se naopak objevuje v hlubokém NREM spánku, obvykle v první třetině noci. Projevuje se náhlým výkřikem, pláčem, zrychleným dýcháním či bušením srdce. Člověk může působit vyděšeně, ale často nereaguje na uklidňování a ráno si na epizodu vůbec nepamatuje. Častější je u dětí než u dospělých.
Kdy je parasomnie důležitá lékařsky
Ptáte se, jak léčit parasomnie? Ne vždy je to třeba. U dětí často s věkem samy odezní a pokud jsou epizody jen občasné, krátké a nepředstavují riziko zranění, obvykle stačí režimová opatření a úprava spánkové hygieny.
Kdy vyhledat lékaře na parasomnie
Léčbu je vhodné řešit ve chvíli, kdy se obtíže objevují často, narušují kvalitu spánku, vedou k výrazné denní únavě, psychickému stresu nebo hrozí úraz (například při náměsíčnosti). Zvýšenou pozornost si zaslouží také náhlý vznik parasomnie v dospělosti či její zhoršování. V takovém případě je vhodné vyhledat lékaře nebo specialistu na spánkovou medicínu, který pomůže odhalit příčinu a navrhne cílené řešení.
Jak zlepšit bezpečný spánek
Důležité je, abyste si vytvořili správné prostředí pro spánek. Začíná to kvalitní matrací. Její výběr ovlivňuje věk i vaše hmotnost. Jinou matraci potřebují děti a jinou senioři. Nosnost matrace bývá často do 90 kilogramů. Takže v případě, že vážíte více, zajímají vás matrace s vyšší nosností. Dalším rozhodujícím faktorem by měla být vaše spánková poloha.
FAQ
Co jsou parasomnie?
Jsou to abnormální jevy ve spánku, které nemůžeme předvídat. Nejčastěji se vyskytují v NREM fázi spánku a nejznámější je náměsíčnost, noční děs nebo probuzení se zmateností.
Jaké typy parasomnie existují?
Mezi parasomnii se řadí náměsíčnost (somnambulismus), noční děsy (pavor nocturnus), probuzení se zmateností, noční pomočování (enuréza), skřípání zuby (bruxismus) a mluvení ze spánku (somnilogie).
Jsou parasomnie běžné u dětí?
Ano. U dětí se vyskytují častěji a s přibývajícím věkem většinou odeznívají.
Je náměsíčnost u dětí nebezpečná?
Náměsíčnost může být nebezpečná ve chvíli, kdy není náměsíčnému dítěti zajištěn bezpečný pohyb po pokoji nebo domovu a pokud není obzvlášť intenzivní.
Jaký je rozdíl mezi parasomnií a noční můrou?
Noční můra probíhá v REM spánku, kdežto většina parasomnií probíhá v NREM fázi. Například noční děs probíhá v NREM spánku. Noční můru si často pamatujeme kvůli průběhu v REM spánku.
Kdy je náměsíčnost u dospělých důvodem k vyšetření?
Léčbu je vhodné řešit ve chvíli, kdy se obtíže objevují často, narušují kvalitu spánku, vedou k výrazné denní únavě, psychickému stresu nebo hrozí úraz. Zvýšenou pozornost si zaslouží také náhlý vznik v dospělosti či její zhoršování.
