Co pro nás znamená nedostatek anebo naopak přebytek spánku?

Jak už to tak většinou bývá, i u spánku je vhodné se vyhnout extrémům a držet se vyváženého a zdravého středu. Nejčastěji se můžeme setkat s krátkodobým nedostatkem spánku, který většinou nemá výraznější negativní vliv na naše zdraví. Lidský organismus má totiž autoregulační schopnost kompenzace spánkového dluhu a v průběhu následující noci dojde k přirozenému srovnání. Co se ale stane, když se krátkodobý dluh přemění v chronickou poruchu a jak to poznat?

Krátkodobý nedostatek spánku

Základním symptomem nedostatku spánku nebo porušení jeho kontinuity je samozřejmě ospalost. Nedostatek spánku (deprivace) se dále u člověka projevuje:

snížením standardní mentální výkonnosti, tj. nedostatečnou koncentrací pozornosti,
snížením motivace k činnosti a zájmu o okolí,
poklesem nálady a nepříjemnými pocity,
poruchami úsudku (nesprávná rozhodnutí a četné chyby),
prodloužením reakční doby,
zvýšenou podrážděností, agresivitou, depresí, stresem, ztrátou paměti (krátkodobé a střednědobé) atd.

Bylo také prokázáno, že při spánkovém dluhu odpovídajícím jedné celé noci je čas nutný k naprostému tělesnému vyčerpání kratší zhruba o 11 % a doba našich reakcí se zdvojnásobí. Podle vědců vede 17 hodin beze spánku k poklesu výkonnosti srovnatelnému s hladinou alkoholu v krvi v podobě 0,5 promile (2 sklenice vína). Pomocí vědeckého pozorování lidí, kteří se dobrovolně rozhodli pro dlouhodobou spánkovou deprivaci, bylo zjištěno, že při nedostatku spánku trvajícím déle než 3 až 4 dny se zesilují všechny tyto příznaky a nastává pocit ohrožení, poruchy orientace, řeči, poruchy v senzomotorické koordinaci (např. třes rukou) a percepční změny (např. poruchy prostorového vidění, zaostřování, halucinace, paranoia) nebo také ztráta logického uvažování a mnohé další.

Nedostatek spánku

Chronický nedostatek spánku

V případě chronického nedostatku spánku se může k potížím přidat vyjma všeho výše zmíněného i snížení obranyschopnosti organismu, pravidelné bolesti hlavy a u dětí i poruchy růstu. Vědci rovněž předpokládají, že spánková deprivace může zvýšit riziko obezity, protože klesá hladina hormonů regulujících chuť k jídlu, které jsou vylučovány, a dochází tak k váhovému přírůstku. Výzkumy prokázaly, že jednodenní až dvoudenní spánková deprivace způsobuje snížení produkce bílých krvinek, a tedy i snížení rezistence organismu vůči infekčním onemocněním, jako jsou rýma či chřipka. Naopak byla zjištěna zvýšená potřeba hlubokého spánku u lidí po operaci nebo zotavujících se z nemoci. Z toho vyplývá, že imunitní systém a spánek se navzájem vysoce ovlivňují.

Podle doktora Tomáše Procházky, vedoucího lékaře spánkové laboratoře neurologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce je prokázáno, že „jedinci, kteří spí méně než 6,5 hodiny za noc, mají vyšší úmrtnost.“ Spánek trvající 5 a méně hodin potom 2 – 3krát zvyšuje riziko kardiovaskulárních příhod.

Přebytek spánku

Ani nadmíra spánku nebývá v tomto případě výhrou. Úmrtnost se zvyšuje u dospělých a zejména starších jedinců i při spánku delším než 7,4 hodiny denně a dospělým, kteří spí více než 9 hodin denně, hrozí větší riziko infarktu myokardu. Navíc se předpokládá, že příliš dlouhý spánek nebo spaní v nepravidelném čase může způsobovat podobné příznaky, jaké provází nedostatek spánku (zejména podrážděnost a poruchy pozornosti).

Použité zdroje: http://www.mysleep.cz/co-pro-nas-znamena-nedostatek-a-prebytek-spanku-