zpět seznam článků

Sedm největších mýtů o spánku

Bez kvalitního nočního odpočinku nejsme schopni normálně žít. Jenže o spánku koluje spousta nesmyslných informací.

1.  V noci se budím, trpím tedy nespavostí

Tak to není. Je docela normální se probudit dokonce i několikrát za noc. Většina z nás si to ani nepamatuje a myslí si, že spí v jednom kuse. Pokud krátce po probuzení znovu usneme, není to žádný problém. „Existuje spánek hluboký tělesný, kdy odpočívá tělo (klesá krevní tlak, svalový tonus, sekrece hormonů…) a spánek hluboký paradoxní, kdy je tělo již připravené k probuzení, ale mozek intenzivně odpočívá. Tehdy se zdají sny, mozek ukládá zážitky, je v fázi útlumu a otevírá se podvědomí. Probouzíme se v tomto stadiu, ale i mezi jednotlivými cykly. Člověk si obvykle ráno nepamatuje, že se během noci opakovaně na okamžik probudil a zase ihned usnul,“ vysvětluje Petr Hrubeš z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

2.   O víkendu se můžu naspat do zásoby

Bylo by pěkné udělat si takovou malou zásobu spánku, ze které bychom pak mohly čerpat během hektického pracovního týdne, ale tak jednoduché to není. Na Univerzitě v Chicagu letos vědci zkoumali střídání spánkového rytmu a přišli na to, že tělo se oklamat nedá. Naopak střídání krátké (přes týden) a dlouhé (o víkendu) doby spánku organismus přetěžuje, takže pak není schopný stoprocentně fungovat.

3.   Musím spát osm hodin denně

Lékaři říkají, že ideální je spát sedm až osm a půl hodiny denně. Jenže každý jsme jiný a odlišné nároky máme i na dobu spánku. „Někomu stačí čtyři hodiny, ale jsou lidé, kteří potřebují spát i deset hodin denně. Kvalita spánku a odpočinku během něj záleží na tom, zda proběhnou kompletní spánkové cykly včetně těch nejhlubších fází. Je jedno, jestli k tomu dojde za čtyři nebo za deset hodin,“ říká Lucie Závěšická z Psychiatrického centra v Praze.

4.   Díky alkoholu se skvěle vyspím

Pokud si dáte před spaním půl lahve rumu, je pravděpodobné, že usnete, jako když vás do vody hodí, ale ráno budete unavení a nevyspalí. Alkohol je totiž tlumivá látka, která psychicky uvolňuje a pomáhá lépe „zabrat“, ale v době jeho vstřebávání a rozkládání se spánek stává mělčím. Takže se můžete probudit o něco dříve, než je pro vás zdravé, a také kvalita spánku bude bídná.

5.   Během spánku tělo nic nedělá

V noci je spousta tělesných procesů nastavená na minimum - klesá tělesná teplota, dechová frekvence i krevní tlak, ale tělo tuto dobu využívá na opravu a obnovu buněk a vytváří nové neuronové spoje v mozku. Kvalitní spánek zlepšuje koncentraci, posiluje imunitní systém a působí jako prevence před kardiovaskulárním onemocněním. Navíc ve tmě organismus produkuje hormon melatonin, který kromě jiného zpomaluje stárnutí.

6.   Prášek vždycky pomůže

Pokud se cítíte dlouhodobě nevyspalí a odráží se to na vašich denních aktivitách, měli byste přemýšlet, kde je zakopaný pes. „Optimální je zvládnout nespavost bez léků. Zamyslete se nad tím, zda chodíte spát pravidelně, zda pravidelně vstáváte, jestli sportujete. Pokud se vám nedaří chodit spát denně v určitou hodinu, pak doporučujeme alespoň pravidelné vstávání. Paradoxně se tím třeba „nespavci“ zkracuje doba spánku, ale dochází tak k synchronizaci biologických dějů, které souvisejí nejen se spánkem, ale i s dalšími pochody v organismu,“ říká Lucie Závěšická. Podle ní je také třeba zjistit, co za nespavostí stojí. „Pokud jde o akutní nespavost (například důsledek špatné události, problémů), pak jsou na místě hypnotika na čtyři až šest týdnů. Dlouhodobou nespavost, která není reakcí na události a trvá měsíce až roky, se doporučuje řešit léky obsahujícími melatonin.“

Tabletky na spaní

7.   Čím budu unavenější, tím lépe se vyspím

Extrémní únava může naopak způsobit problémy se spaním. Po náročném dni, kdy se sotva doploužíte do postele, ale myšlenky se vám honí hlavou a cítíte se naprosto vyčerpaní, naopak spánek obvykle ne a ne přijít. A když už se vám konečně (často za vydatné pomoci léků) podaří konečně zabrat, spánek je mělký a nenabije vás.

Náš tip:

Zjistit, jestli je váš spánek opravdu kvalitní, můžete několika způsoby. Buď subjektivně pomocí dotazníku, nebo objektivně pomocí polysomnografie ve spánkové laboratoři. Tam pečlivě přezkoumají spánkový rytmus a stanoví diagnózu.


Zdroj: SHUTTERSTOCK.COM


Poslední články

Letní cestování aneb jak na časový posun 2. díl

Uvádí se, že na jednu hodinu časového posunu potřebujeme den, abychom se s ní vyrovnali. Pokud tedy cestujeme několik hodin, naše tělo si může zvykat klidně po celou dobu dovolené a to už se zase chystáme domů. Jak se rychleji přizpůsobit tamnímu času?
číst více

Letní cestování aneb jak na časový posun 1. díl

Letní měsíce jsou obvykle spojovány s cestováním a dovolenou. Ve vzdálenějších destinacích vás čeká náročná překážka. Tou je časový posun, se kterým se tělo neumí dost dobře vyrovnat. Následujících několik rad by vám mohlo pomoci.

číst více